Fotografia zachytáva moment nakladania rakvy podplukovníka Jelínka na lafetu či voz.
Jiří Jelínek bol smrteľne zranený 20.júna 1919 pri Nových Zámkoch počas záchrannej akcie, kedy pancierový vlak uviazol na zničenom moste. Išlo o najvyššie postaveného dôstojníka československej armády, ktorý padol v tomto konflikte.
Životopis Jiřího Jelínka podľa Vladímira Mareka:
Major Jiří JELÍNEK ( podplukovník in memoriam)
velitel střeleckého pluku – vyznamenal se při obraně Nových Zámků
* 12. 12. 1887 † 20. 6. 1919
Major Jiří Jelínek nastoupil do rakousko-uherské armády jako záložní důstojník hned při mobilizaci na začátku první světové války. Bojoval na srbské frontě a v prosinci1 1914 padl do zajetí. V říjnu 1915 vstoupil do srbské armády. Ve funkci velitele roty byl několikrát vyznamenán za statečnost při bojích na soluňské frontě. Jako jeden z mála získal čestné označení „Junak“. Od jara 1918 působil u čs. legií ve Francii a na sklonku války byl velitelem roty 35. střeleckého pluku v Itálii.
Po návratu do vlasti sloužil na Slovensku ve štábu 7. čs. divize. Bezprostředně po zahájení maďarské ofenzivy počátkem léta 1919 se major Jiří Jelínek stal velitelem 39. čs. střeleckého pluku. Společně se svými vojáky odrážel neustále dotírajícího protivníka na přístupových cestách od Šuran k Novým Zámkům. Toto město mělo doslova strategický význam pro stabilitu fronty. Pokud by padlo, měli by maďarští vojáci volnou cestu na Bratislavu. Maďaři mají na tomto úseku fronty trojnásobnou přesilu vojáků. Co se týče kulometů a těžkých zbraní, dokonce až desetinásobnou. Jejich útoky navíc podporuje obrněný vlak.
Onoho osudného dne přijíždí na frontu do Nových Zámků nejen nový francouzský velitel generál Mittelhauser slibující brzký příchod posil v podobě italských legií, ale posílá do této oblasti i obrněný vlak. Jeho výzbroj a pancéřování je viditelně slabší než v případě maďarského, pro odhodlání obránců však představuje především obrovskou psychickou podporu. Vlak projíždí nádražím a okamžitě se zapojuje do boje. Míří na most přes řeku Nitru, z jejíhož břehu maďarští vojáci neustále útočí. Obsluhy jeho děl a kulometů zasypávají prudkou střelbou nepřátelské rojnice. Maďaři zakolísají a začínají se dávat na útěk. Zdá se, že toto střetnutí rozhodne náš obrněný vlak. V tom však zazní mohutná detonace. Dolů do řeky padají nejen pokroucené zbytky mostní konstrukce, ale i jednotlivé vagony obrněného vlaku. Nepříteli se podařilo odpálit podminovaný most. Výbuch na kousky rozmetal jeden z bojových vagonů i s posádkou. Maďarští vojáci se zastavují, z hrdel jim vyráží oslavný ryk. Už nemyslí na útěk, ale naopak jdou do protiútoku.
Právě v tomto okamžiku přijíždí ze Šuran do Nových Zámků major Jelínek. Také na jeho úseku fronty je situace kritická. Žádá o posily a munici. Když vidí, co se stalo, ani na okamžik nezaváhá. Zbytky obrněného vlaku je třeba zachránit. Sebere kolem sebe pár lidí a s pistolí v ruce se společně s velitelem zdejší obrany majorem Dřímalem žene do protiútoku.V silné palbě protáhne narychlo sestavený oddíl vojáků a námořníků podél břehu řeky k zapomenuté dřevěné lávce v ohybu. Protivníkovi ji až doposud zakrývaly budovy opuštěného dvora. To už se k nim připojují i sokolští dobrovolníci z jednotky Stráž svobody. Maďaři jsou plně soustředěni na postup směrem k mostu. O to více je překvapí hlouček československých vojáků, který se z ničeho nic objeví v jejich týlu. A tak propadají zmatku a dávají se na bezhlavý útěk. Jen o několik set metrů dál je však jejich velitelé nutí s pistolí v ruce znovu se zformovat. Musí zalehnout a začít opět střílet. Oddíl několika desítek našich vojáků povážlivě řídne. Navíc byl úkol splněn, postup Maďarů je zastaven. Alespoň pro tuto chvíli. Major Dřímal dává tedy rozkazk ústupu. Mrtvé a raněné je třeba vzít s sebou. V tomto okamžiku ještě netuší, že mezi nimi jei jeho kamarád ze srbské fronty major Jelínek. Během útoku běžel v té nejprudší nepřátelské střelbě úplně vpředu. Jedna z kulek si ho našla.
Vojáci přinesli zraněného Jelínka na nádraží kolem čtvrté odpoledne. Projektil ho zasáhl příliš blízko srdce. Generál Mittelhauser k němu přistoupil, sňal válečný kříž ze své blůzy a připjal ho raněnému na hruď. Jen o pár hodin později umírá major Jelínekv nemocnici.
Ještě druhý den se město otřásá pod náporem nepřátelských dělostřeleckých granátů. O to kontrastnější je ticho, které následuje. Z Bratislavy přichází zpráva o vyhlášeném příměří. Nové Zámky a s nimi i celé jižní Slovensko se podařilo ubránit.
Zdroj: http://forum.valka.cz/topic/view/34105/Jelinek-Jiri
